Globální kontrola znečištění plasty vstoupila do nové fáze

Produkce plastů prudce vzrostla ze 2 milionů tun v roce 1950 na 348 milionů tun v roce 2017, což z ní činí globální průmysl s hodnotou 522,6 miliardy USD, u kterého se očekává, že se do roku 2040 zdvojnásobí kapacita.

Výroba, používání a nesprávná likvidace plastů má již nyní zničující dopad na trojité planetární krize změny klimatu, biologické rozmanitosti a znečištění. Po vypuknutí nového koronavirového zápalu plic používání ochranných pomůcek (např. roušek, ochranných obleků atd.), plastů na jedno{4}}použití atd. značně zvýšilo produkci plastového odpadu.

Pozadí globálního plastového znečištění

V současnosti mezi problémy znečištění plasty ve světě patří především odpadky z moře a znečištění mikroplasty. Masová výroba a používání jednorázových plastových výrobků činí znečištění plasty stále závažnějším.

Mikroplasty jsou plastové úlomky o průměru menším než 5 mm, které jsou ekologickým trendem plastů a cílovými znečišťujícími látkami prevence a ošetření plastů. Již v roce 2004 Thompson et al z Plymouth University poprvé v časopise Science předložili koncept „mikroplastů“ a lidé postupně začali věnovat pozornost problému mikroplastů v oceánu. Běžné plasty často nedegradují na molekulární úroveň, ale mohou se v přirozeném prostředí rozkládat a vytvářet plastové fragmenty a dokonce i mikroplasty. Některé plastové výrobky, jako je kosmetika, používají plastové kuličky jako dispergátory a tyto kuličky jsou také důležitým zdrojem mikroplastů ve vodě. Kromě toho se do přírodního prostředí budou uvolňovat aditiva v plastových výrobcích, z nichž některé jsou chemikálie s toxickými a škodlivými účinky, což nakonec způsobí znečištění vody a půdy. Ty proudí do řek a oceánů a rozkládají se na ještě menší částice, což způsobuje znečištění mořských mikroplastů, které má vážný dopad na mořské ekologické prostředí. Mikroplasty se také mohou hromadit v lidech poté, co jedí jimi kontaminované ryby, a mají škodlivé účinky.

Globální plastové vládnutí má podporovat zavádění různých správních opatření prostřednictvím příslušných mezinárodních úmluv Organizace spojených národů. Prostřednictvím členských států OSN a mezinárodních nevládních organizací{1}}vytvářet atmosféru, prostřednictvím platformy OSN nebo specializovaných agentur postupně implementovat novou úmluvu o plastech za účelem podpory a formulování tohoto procesu.

V říjnu 2015 přijalo 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 navrženou na Summitu OSN o udržitelném rozvoji, v níž 14. cíl -- „Ochrana a udržitelné využívání oceánů a mořských zdrojů pro udržitelný rozvoj“ vyzývá k prevenci a podstatnému snížení znečištění moře ze všech druhů znečištění20. zejména poskytuje jasný celkový cíl pro řešení mořského odpadu a mikroplastů, zatímco SDGS 6, 11 a 12 se všechny týkají mikroplastů v oceánu.

S podporou dalšího posílení vědeckého a technologického zázemí Shromáždění OSN pro životní prostředí se téma znečištění moře plasty poprvé objevilo v usnesení 71. zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí v červenci 2017 -- „Naše oceány, naše budoucnost: Vyzývejte k akci a navrhujte co nejvíce prosazovat prevenci vzniku odpadu a snižování odpadu, režim udržitelné spotřeby, opětovného využití{2}, přijetí tří způsobů recyklace, opětovného využití{2}: včetně podpory tržních řešení a snížení množství odpadu, zlepšení nakládání s odpadem šetrným k životnímu prostředí a mechanismu likvidace a recyklace, vývoj alternativ, jako jsou produkty, které lze znovu použít nebo recyklovat, nebo biologicky rozložitelné produkty za přírodních podmínek.

V průběhu shromáždění OSN pro životní prostředí o otázkách globálního řízení plastů v rezoluci význam znečištění plasty postupně roste. Problematika plastového znečištění prošla od Konference OSN o životním prostředí až po Valné shromáždění Organizace spojených národů, poté byla diskutována na Konferenci OSN o životním prostředí a poté v rámci posouzení Valného shromáždění Organizace spojených národů, ukazuje se zdola-nahoru, shora dolů.

2

Proces v rámci shromáždění OSN pro životní prostředí

Hlavní hnací silou pro globální kontrolu znečištění plasty je Program OSN pro životní prostředí (UNEP), jehož sekretariát, Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA), je hlavní rozhodovací-platformou pro zúčastněné strany, aby spolupracovali při řešení globálního znečištění plasty. V únoru 2014 organizace programu OSN pro životní prostředí (UNEP) uspořádala svou první konferenci OSN o životním prostředí, shromáždění přijalo „I/6 o oceánech a řešení mikroplastových odpadků“, aby uznalo zdroj problému mikroplastů, vlastnosti, vliv a mělo by včas reagovat, zdůraznilo důležitost zásady předběžné opatrnosti a škody způsobené nesprávným zacházením nebo opatřeními se neprovádějí.

V květnu 2016 přijalo druhé zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí rezoluci II/11 o mořském odpadu a mikroplastech, která se řídila celkovými cíli Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a uznala závažnost problému, potřebu globální reakce založené na přístupu k životnímu cyklu produktu a potřebu zohlednit regionální rozdíly.

V prosinci 2017 přijalo třetí ZASEDÁNÍ Konference OSN o životním prostředí rezoluci III/7 o mořských odpadcích a mikroplastech v souladu s hlavními zásadami rezoluce GENERÁLNÍHO shromáždění a s dalším zvážením podrobného provádění a rozhodlo o svolání otevřeného zasedání skupiny odborníků AD hoc-, pokud budou dostupné zdroje. Další přezkum překážek a možností pro nakládání s plastovým odpadem z moře a mikroplasty ze všech zdrojů, zejména z pevninských-zdrojů. Vyzývá také k tomu, aby se věnovala pozornost vlivu vzorců výroby a spotřeby na chování, a naléhavě vyzývá země, aby omezily zbytečnou výrobu a používání plastů a plnily své autonomní závazky. To pomohlo přesunout těžiště 72. (2017), 73. (2018) a 74. (2019) ZASEDÁNÍ Valného shromáždění OSN od formulace makromyšlenek k realizaci konkrétních akcí, přičemž rezoluce v Harmony s přírodou znovu potvrdily důležitost zásadních změn ve způsobu, jakým společnosti vyrábějí a spotřebovávají pro dosažení udržitelného globálního rozvoje. A že všechny země by měly podporovat udržitelné vzorce spotřeby a výroby.

V březnu 2019 byly na čtvrtém zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí poprvé vypracovány dvě rezoluce o globální správě plastů, přičemž byla přijata rezoluce IV/6 o mořském odpadu a mikroplastech a RESOLUTION IV/9 o plastech na jedno-použití. IV/6 se rozhodl rozšířit mandát otevřené-expertní skupiny AD Hoc pro mořské odpadky a mikroplasty založené UNEA-3 na UNEA-5. Rozhodnutí o plastech na jedno{12}}použití bylo výslovně přidáno s ohledem na to, že velmi malé procento{19}}vyrobených plastů na jedno{19}}použití je recyklováno a že většina plastů končí na skládkách, skládkách a v životním prostředí. Usnesení podporuje inovativní přístupy k prevenci a kontrole znečištění plasty z hlediska životního cyklu, jako je zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobců a systémů vrácení záloh. Dne 21. prosince 2020 schválila 75. rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů „na základě agendy 21. století prostřednictvím metod udržitelné spotřeby a výroby, jako je provedení < 2030 > v agendě udržitelného rozvoje, rovněž zapojená do tématu Odpad z moře, plasty a plasty, a uznala, že plastový odpad a souvislost mezi udržitelnou spotřebou a výrobním režimem snižovat podíl malých a recyklovaných plastů; jednorázové plastové výrobky recyklované na čtvrtém zasedání konference OSN o životním prostředí, byla předložena protiopatření v oblasti řízení a byly přijaty inovativní metody pro řešení všech druhů plastového odpadu včetně plastového odpadu z moře.

Na pátém obnoveném zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí, které se konalo od 28. února do 2. března 2022, byla přijata rezoluce „Ukončení znečišťování plasty: Směrem k mezinárodnímu právně závaznému nástroji“. Byla zdůrazněna potřeba další mezinárodní akce s cílem vyvinout právně závazný mezinárodní nástroj o znečišťování plasty v mořském prostředí. A požádal výkonného ředitele, aby svolal mezivládní vyjednávací výbor, který by zahájil svou činnost v druhé polovině roku 2022, s cílem dokončit svou práci do konce roku 2024. Nový mezinárodní nástroj se zaměřil na budování kapacit-a také na technickou a finanční pomoc a zdůraznil, že je založen na integrovaném přístupu k celému životnímu cyklu plastů, který může zahrnovat jak závazné, tak dobrovolné přístupy. Kromě toho rezoluce předchozích kongresů Organizace spojených národů pro životní prostředí také zdůraznily úsilí o podporu udržitelné výroby a spotřeby plastů a pokrok v zavádění nástrojů pravidelného hodnocení.

Shromáždění OSN pro životní prostředí dosáhlo velkých úspěchů v oblasti globálního řízení plastů. Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), vyjádřila na pátém ZASEDÁNÍ Shromáždění OSN pro životní prostředí hluboká očekávání ohledně budoucího vývoje nové úmluvy o plastech. Na konferenci řekla, že půjde o nejdůležitější mezinárodní multilaterální environmentální smlouvu od Pařížské dohody.

Standardní kompilace a konstrukce digitálního systému sledovatelnosti pro recyklaci a recyklaci mořských plastů a požadavky na vyhodnocení sledovatelnosti a požadavky na vyhodnocení sledovatelnosti po -spotřebě recyklovaných plastů (PCR) organizované Technickým výborem CPRRA pro prevenci a kontrolu znečištění moře jsou v plném proudu:

3

Proces v rámci mezinárodních mnohostranných dohod o životním prostředí

Stávající mnohostranné ekologické dohody související s globální správou plastů zahrnují zejména tyto tři: Basilejská úmluva o kontrole přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů a jejich odstraňování (dále jen Basilejská úmluva), jejímž cílem je kontrolovat nadnárodní obchod s plastovými odpady a podporovat ekologicky šetrnou likvidaci; Mezinárodní úmluva spravovaná Mezinárodní námořní organizací (IMO), která je odpovědná především za nakládání s plastovým odpadem souvisejícím s lodní dopravou, aby se zabránilo znečištění moře; Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (dále jen Stockholmská úmluva) si klade za cíl ochranu lidského zdraví před plasty se zaměřením na mikroplasty nebo přísady v plastech a také prevenci znečištění a kontrolu ekologicky odolných plastů. Žádný z hlavních cílů těchto úmluv však přímo neřeší globální problém znečištění plasty a stále chybí mezinárodní dohody, které by se znečištění plasty systematicky zabývaly.

Již v prosinci 1972 byla v rámci IMO podepsána Úmluva o zabránění znečištění moře způsobeného skládkováním odpadů a jiných látek (známá také jako Londýnská úmluva z roku 1972). Tři přílohy úmluvy upravují látky, které je zakázáno vypouštět do moře, látky vyžadující zvláštní povolení a látky, které vyžadují obecné povolení k vypouštění. Na tomto základě Protokol z roku 1996 k Úmluvě o zabránění znečištění moře skládkováním odpadů a jiných látek z listopadu 1996 zpřísnil pravidla pro látky, které je povoleno ukládat, a sice, že skládkování je povoleno pouze látek výslovně uvedeným v příloze a látky neuvedené v seznamu jsou zakázány. Kromě toho v listopadu 1973 imo formuloval Mezinárodní úmluvu o zabránění znečištění z lodí založenou na Mezinárodní úmluvě o znečištění námořní ropou z roku 1954, jejíž přílohy III a V obě obsahovaly ustanovení pro prevenci znečištění moře plasty. V příloze novely z roku 2016 jsou navíc uvedena další ustanovení a požadavky na klasifikaci, vypouštění a evidenci lodních odpadů a pro kontrolu a dohled je zřízena „kniha evidence odpadků“. V říjnu 2018 přijala THE IMO akční plán pro boj s mořským plastovým odpadem z lodí s cílem přijmout opatření ke snížení znečištění moře plasty z lodí.

Revize přílohy Basilejské úmluvy v květnu 2019 je mezníkem v globálním řízení plastů, který znamená vznik obsahu managementu specificky zaměřeného na plastový odpad prostřednictvím mezinárodního práva. Basilejská úmluva zahrnuje převážnou většinu plastového odpadu, včetně nerecyklovatelného a kontaminovaného plastového odpadu, pod kontrolou úmluvy, konkrétně příloh II a VIII, a malé množství čistého plastového odpadu uvedeného v příloze IX zvyšuje požadavek na ekologicky šetrnou recyklaci.

Vítejte ve skupině pro výměnu „Plastic Recycling Industry Research“: dlouhým stisknutím identifikujte níže uvedený qr kód a yingke, Yingtuo, Costar, Veolia Huafei, Jinhui, Kemao Environment, Xavier, Luhai Environmental Protection, Mitsubishi Chemical, Ningbo Daihatsu a další členské společnosti pro komunikaci, abyste dosáhli vítězné situace!{0}

4

Procesy jiných mezinárodních organizací

Od roku 2018 spouští WWF celosvětově svůj projekt „No Plastic in Nature“. Po více než třech letech celosvětové praxe byl WWF přesvědčen, že nová právně závazná globální úmluva je nejúčinnějším způsobem, jak se vypořádat se znečištěním oceánů plasty. V únoru 2022 byla zveřejněna zpráva o dopadu plastového znečištění na biologickou rozmanitost a také poukázala na to, že pokud nyní nepřijmeme celosvětová opatření ke snížení výroby a používání plastů, znečištění moře plasty se v roce 2050 zvýší čtyřikrát, což sehrálo v březnu 2022 páté zasedání konference OSN o zneškodňování depozitní atmosféry v životním prostředí.

V dubnu 2019 vyzvala Severská ministerská deklarace ke globální dohodě o boji proti plastovému odpadu a mikroplastům v oceánu, která povzbudila „zainteresované aktéry, aby se připojili k výzvě k nové globální dohodě a aktivně se účastnili otevřené skupiny odborníků AD hoc-zřízené Shromážděním OSN pro životní prostředí“. V červenci toho roku Svatojánská deklarace Karibského společenství (CARICOM) „zdůraznila naléhavou potřebu celosvětové dohody o řešení znečištění plasty a mikroplasty“. Durbanská deklarace o opatřeních pro udržitelnost a prosperitu životního prostředí v Africe, přijatá na 17. africké ministerské konferenci o životním prostředí (AMCEN) v listopadu, uvedla, že „Jsme odhodláni podporovat globální opatření k řešení znečištění plasty, což vyžaduje další úsilí o účinnější zapojení do záležitostí globální správy souvisejících se znečištěním plasty, včetně možností posílení stávajících dohod a nové globální dohody o znečištění plasty“.

V březnu 2020 se v novém akčním plánu EU pro oběhové hospodářství uvádí, že „Evropská komise povede na mezinárodní úrovni úsilí o uzavření celosvětové úmluvy o plastech a prosazuje přístup k oběhovému hospodářství k plastům v EU“.

- 3 -

Globální hot spot kontroly znečištění plastů

1

Umístění plastových konvencí

V září 2021 Peru a Rwanda spolu s více než 30 zeměmi předložily Shromáždění OSN pro životní prostředí návrh právně závazného Mezinárodního nástroje o znečišťování plasty, v němž navrhují, aby byl zahájen mezivládní vyjednávací výbor (INC), který by vytvořil právně závazný mezinárodní nástroj z hlediska řízení celého životního cyklu plastů. V říjnu 2021 předložilo Japonsko návrh mezinárodního právního nástroje o znečištění moře plasty, v němž navrhuje, aby byl rozsah tohoto nástroje omezen na řízení znečištění moře plasty. V lednu 2022 předložila Indie návrh rámce pro řešení znečištění z plastů, včetně plastů na jedno{6}}použití, v němž navrhuje, aby se otázka znečištění plasty zaměřila na dobrovolné akce členských států a doplnila dobrovolnými akcemi mezinárodního společenství. Tato otázka byla podrobně diskutována na pátém zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí. Sice za silného naléhání desítek zemí a regionů, jako je Evropská unie, nakonec schůzka schválila rozhodnutí o spuštění INC, ale účel a zaměření úmluvy bude i nadále předmětem následné diskuse.

2

Stanovení povahy plastikářské konvence

Páté zasedání Shromáždění OSN pro životní prostředí diskutovalo o povaze navrhované úmluvy, konkrétně o právně závazných aspektech úmluvy. Zda by nová smlouva měla být právně závazná, dobrovolná jako Pařížská dohoda, nebo kombinace obojího.

Rusko se ohradilo proti americkému návrhu, aby INTERGOVERNMENTAL Negotiating Committee zvážil „právně závazné a -závazné závazky“ při formulování právně závazných mezinárodních nástrojů. EU upřednostňuje „ustanovení“, která nahrazují závazky, a má podporu USA, Brazílie a Chile. Peru navrhuje používat dohodnutý jazyk Minamatské úmluvy o rtuti, která „by mohla zahrnovat právně závazná i -právně nezávazná ustanovení“, získalo podporu většiny zemí. I když členské státy dosáhly široké shody na zásadě, že nová úmluva by měla být právně závazná a nezávazná, dalším tématem budoucích jednání je skutečně to, jak zajistit různé mechanismy.

3

Stanovení rozsahu Úmluvy o plastech

S ohledem na účel a rozsah nové úmluvy o plastech, Aliance malých ostrovních států a Africká skupina s podporou Evropské unie doporučily Mezivládnímu vyjednávacímu výboru vytvořit Začlenění do mořského prostředí „(Znečištění plasty, včetně mořského prostředí) Byly také země, které daly přednost tomu, aby si Mezivládní vyjednávací výbor určil svůj vlastní rozsah, přičemž požadovaly vypuštění „pracovní skupiny pro mořské prostředí“. mezivládní vyjednávací výbor vypracuje „o plastovém znečištění, včetně mořského prostředí“ plastového znečištění právně závazný mezinárodní nástroj, včetně závazné a dobrovolné metody, zároveň s ohledem na princip deklarace z Ria bude na základě celého životního cyklu metody syntézy řešit problém plastů.

závěr

Páté zasedání konference OSN o životním prostředí prostřednictvím rezoluce o zřízení INC je historické, je také povzbudivé, předvídatelné, právně závazná multilaterální environmentální smlouva se naplní v blízké budoucnosti, ztělesňuje kognitivní pokrok v posledních letech a tlak různých mezinárodních organizací a zemí. Globální správa plastů prochází procesem postupného zlepšování od konceptu a návrhu politiky k návrhu implementační akce a poté ke zvláštní dohodě, která také představuje společnou vizi globálního kolaborativního řízení a snahy a očekávání „směrem k planetě bez-nečištění“.

Samozřejmě v tomto procesu také doufáme, že nová úmluva o plastech „zůstane věrná svému původnímu cíli“ a zaměří se na problémy s plasty identifikované v rezoluci UNEA-1 o mořském odpadu a mikroplastech a jejích následných usneseních, aby přispěla k řešení globálních problémů životního prostředí. Nová úmluva by se také měla vyvarovat odklonění mezinárodního společenství tím, že by ho unesla pod záminkou „veřejného mínění“, měla by se zaměřit na ekonomické a rozvojové otázky a vytvořit nové „obchodní bariéry“ a „technické bariéry“. Nová úmluva by také měla plně využít stávajících mezinárodních mnohostranných dohod o životním prostředí a zaujmout mnohostranný přístup k účinnému řešení problému mořského odpadu a mikroplastů.